Edgar Allan Poe: Případ pana Valdemara. 1982.  Překlad Jiřina Hauková. Se sedmi suchými jehlami Františka Tichého, signovanými a datovanými 1951. S mou tiráží jsem vydal 22 exemplářů. Všechny adjustované do uměleckých knižních vazeb - čtyři od Jindřicha Svobody a osmnáct od Jaroslava Merendy.

Grafiky vytvořil František Tichý  pro nakladatele Jana Fučíka, který bibliofilii vydal v roce 1951. Na tom, že bylo vydáno asi pětadvacet exemplářů, jsme se shodli s Eliškou Fučíkovou při prohlížení její knihovny. Manželé Jiroutovi, význační pražští knihaři, na ně vytvořili pět variant knižních vazeb. Na předním přídeští byl nalepen lísteček se stručnou tiráží v kaligrafii od Karla Vodáka. U tohoto edičního svazku jsem nechal na všechny exempláře zhotovit umělecké knižní vazby. Čtyři z nich – pro Elišku Fučíkovou, Jiřího Latu, Jindřicha Svobodu a pro mne - vytvořil Jindřich Svoboda. (V tiráži Edice 33 jsem uvedl EF a JL jako spoluvydavatele). Další bibliofilie vyvázal Jaroslav Merenda z Frenštátu pod Radhoštěm, kterého mi pan profesor doporučil jako svého schopného učedníka. Výsledné zpracování Jindřicha Svobodu ani mne příliš nenadchlo. Po mnohém čekání totiž Merenda "ušil horkou jehlou" 17 polokožených vazeb. (Na slušnou celokoženou vazbu pro mne jsem si musel ještě nějakou chvíli počkat). Pan profesor dal Merendovi doporučení k tomu, aby mohl odejít na tzv. volnou nohu. Díky tomu se mohl začít  věnovat výtvarné a uměleckořemeslné tvorbě bez stálého pracovního poměru. Údaj v jeho občanském průkazu potvrzoval, že nejde o "příživníka" ale "řádného občana". Ke škodě umělecké knižní vazby začal vyrábět různé upomínkové a snáze prodejné předměty z kůže s nimiž pak objížděl poutě a jiné akce na nichž probíhaly stánkové prodeje. K umělecké knižní vazbě se vrátil až počátkem 90. let. Zemřel však v poměrně mladém věku.

V Poznámkách a dodatcích podávám o projektu Valdemar další  informace.

Kontakt