Vladimír Holan: Rhymes to Be Traded for Bread. 1993. Sítotisková reprodukce básní Vladimíra Holana z roku 1953. Knihtiskem  provedený je anglický text v překladu  Irmy Charvátové. Se šesti barevnými  lepty Josefa Istlera. Z nákladu 69 výtisků mají exempláře s čísly 1–8 vevázán sled grafických listů včetně zkušebních obtahů a některé z těchto výtisků mají výzdobu ještě bohatší. U výtisků s čísly 1–10 Josef Istler na mé přání všechny grafiky nejen signoval ale i čísloval. V exemplářích do čísla 30 čísloval a signoval také tiráž.

Dar rukopisného spisku Vladimíra Holana, od mého tehdejšího přítele Tomáše Mazáče - básníka a literárního teoretika - k mým padesátinám mne inspiroval k vydání této bibliofilie. (V podobné úpravě - a na ruční papíry jako u tohoto sešitu - psával  v 50. létech minulého století Vladimír Holan své verše plníce tím přání sběratelů, kteří mu v oplátku přispívali „na chléb a víno“).  Rukopisnou předlohu jsem nechal reprodukovat sítotiskem v nezměněné podobě. Aby z Holanových veršů měli zážitek také zahraniční zájemci znalí anglického jazyka, nechal jsem texty přeložit schopné překladatelce, tehdejší Tomášově kamarádce. Někteří sběratelé klasických bibliofilií dlouhou dobu zastávali názor, že kvalitní bibliofilie musí být pečlivě vytištěna z ruční sazby knihtiskem. Což se podařilo i v tomto vydání. Protože základní textovou podobu tvoří rukopisná předloha básníkova, požádal jsem přítele Istlera, aby napsal českou tiráž svým rukopisem. Opět jsme si pohráli s různými způsoby číslování, podepisování a výzdobou. Byl to prvý případ, kdy pan profesor Svoboda přistoupil na můj návrh a do desek knižní vazby adjustoval tiskové desky použitých grafik. Josefu Istlerovi bylo vcelku lhostejno, zda vázaný výtisk pro něj bude mít taky adjustovánu dvojici tiskových desek. Proto jsem tehdy nechal vevázat desky jen do dvou výtisků: č. 7 měl od každého mého edičního počinu vždy pan profesor a čísla  1 zůstávají v mé sbírce. Svobodův  exemplář zakotvil v roce 1996 v jedné kvalitní veřejné sbírce ve Švýcarsku. 

Zbylou dvojici Istlerových tiskových desek jsem svěřil Janu Perůtkovi ke knihvazačskému zapracování do této bibliofilie až v roce 2009. Je vynikajícím učedníkem pana profesora Svobody. Perfektně zvládá jak uměleckořemeslné dokončení bibliofilského tisku, tak i  restaurátorské práce na vzácných starých knihách. Díky jeho dovednosti vznikl svým způsobem snad ještě zajímavější knižní objekt než zhotovený Mistrem Svobodou. Do příloh jsem, kromě tiskových desek a akvarelu, nechal nyní vevázat I. stavy zkušebních tisků grafik, které mi na mé přání vytiskl Istler v jediném obtahu. Vytiskl je však na losíny formátu A3. Proto jsem grafiky zapaspartoval, zařadil do  sbírky a nesvěřil panu prof. Svobodovi při jím vytvářeném zajímavém a jedinečném artefaktu.

Tohle byl prvý ediční svazek, na který jsem se kvůli předpokládaným značným realizačním nákladům snažil získat sponzora. Protože jsem v osmdesátých létech vydal nejednu bibliofilii s autory na indexu, zkusil jsem štěstí - byť krátce po "revoluci" - u Nadace Charty 77. Napsal jsem do Švédska jejímu zakladateli Františku Janouchovi. Odpověděl mi, kdo v Brně hospodaří s finančními zdroji s tím, abych se obrátil na tuto rodinu. Což byl právě okruh lidí, kvůli němuž - a angažovanosti části rodiny v té správné straně do roku 1968 - jsem nepodepsal Chartu. Napsal jsem jim. Odpověď na korespondenčním lístku, aniž by se někdo z nich namáhal mne na něco zeptat či požádat o nějaké bližší zdůvodnění, byla stroze odmítavá.

Kontakt